Jak se diagnostikuje epilepsie u dětí

Z pozice rodiče je velice těžké epilepsii u svého dítěte bez předchozích osobních zkušeností identifikovat. Mnoho z nás nepůsobí ve zdravotnictví, ani se ve svém životě s epileptickým záchvatem nesetkalo. Přiznám se, že pro mne to byl naprostý šok! 

U našeho dítěte se zprvu neprojevil tzv. velký záchvat, který je charakteristický pádem vzad. Netušila jsem, co se s ním v noci děje. Syn vypadal spíše jako dětský herec béčkových vymítačských hororových filmů. Otevřené oči s pronikavým pohledem, který nevnímá otcovo ani matčino naléhání na zpětnou vazbu. Jakési mumlání, chrčení či syčení, silné křeče, sliny, zrudnutí, poté následující naprosté vyčerpání a spánek. Nedivím se, že i samotní lékaři ještě v 18. století považovali epilepsii za posedlost ďáblem.

Pokud vaše dítě prožívá podivné stavy během spánku či v bdělosti, je dobré si takovou záležitost zdokumentovat. Postačí nahrát na mobil nebo tablet, který míváme často při ruce. Zapsat si čas a frekvenci takových stavů a přidat podrobnější popis. Tyto informace se hodí praktickému i odbornému lékaři při prvním diferenciálně diagnostickém posouzení, tedy při určení diagnózy.

Po konzultaci s dětským praktickým lékařem je dítě s podezřením na epilepsii odesláno na specializované neurologické pracoviště. Důležitá je anamnéza dítěte. Dále subjektivní pocity, které dítě před, během nebo po záchvatu má. Definuje tzv. auru, tedy samotný počátek záchvatu s různými senzorickými či psychosenzorickými vjemy: návaly horka, pocit tlaku na hrudi, sluchové, zrakové či chuťové vjemy.
Rodiče by se měli poté soustředit na popis chování dítěte, které předcházelo záchvatu v čase až 24 hodin dozadu. Může se jednat o změny nálad, provokační faktory apod. Rodiče tak můžou lékaři nastínit tzv. prodromy záchvatu. Všechny uvedené informace pomáhají lékařům identifikovat lokaci epileptogenní zóny, místa vzniku záchvatu.

Zcela nezbytné je také EEG ("elektroencephalogram") vyšetření -  grafický záznam elektrické aktivity mozku dítěte. Takové vyšetření probíhá na několika úrovních:

• rutinní EEG, kdy se dítěti nasadí na hlavu elektrody a v bdělém stavu se zaznamenává aktivita mozku. Postupuje se od zavřených očí, přes aktivaci fotostimulací (prostě nám na dítka trochu zasvítí), hyperventilací (hluboké dýchání) a rychlém otevření očí. Cílem je provokace epileptické aktivity. U tohoto vyšetření jsme nebyli jako rodiče přítomni. Syn již byl ve věku 6ti let a vyšetření v pohodě zvládl. Je dobré dceru či syna nejdříve upozornit na to, že mu sestřičky na hlavu nanesou gel (taková srandovní marmeláda), čepičku a pak bude ležet a povídat si se sestřičkou.
• spánkové EEG - tedy záznam během spánku po tzv. spánkové deprivaci. Dítě musí zůstat dlouhou dobu vzhůru a poté se během spánku snímá elektrická aktivita mozku. Cíl je samozřejmě stejný jako v předešlém případě.
• video EEG - nejmodernější způsob vyšetření (nachází se v Centrech pro epilepsie - Dětská nemocnice Brno, Motol) - zde dochází k simultánnímu záznamu EEG a obrazu pacienta
• brain mapping