Co je ketogenní dieta
Ketogenní dieta (zkráceně KD) je léčebný režim, který zásadně mění poměr živin ve stravě – výrazně snižuje množství sacharidů a zvyšuje příjem tuků. Tím se tělo dostává do stavu zvaného ketóza – místo glukózy začíná jako hlavní zdroj energie využívat tuky a jejich produkty, tzv. ketolátky.
Zní to moderně, ale tahle dieta má za sebou více než stoletou historii. Vědci si už na začátku 20. století všimli, že hladovění může snížit výskyt epileptických záchvatů – a právě na tomto principu stojí celý její příběh.
Kdy a jak ketogenní dieta vznikla
Píše se rok 1921. V americké klinice Mayo Clinic v Rochesteru pracuje lékař Dr. Russell Morse Wilder (1885–1959). Zajímá se o metabolismus, hladovění a vztah mezi stravou a nervovou soustavou. V té době už několik neurologů (např. Hugh Conklin) pozoruje, že hladovění na několik dní dokáže snížit počet epileptických záchvatů, ale jeho dlouhodobé používání není možné – pacienti ztrácejí váhu a sílu.
Wilder proto přišel s nápadem, který byl na svou dobu převratný:
„Co kdybychom tělu navodili stav hladovění, aniž by skutečně hladovělo?“
Vytvořil tedy jídelníček s vysokým obsahem tuků, nízkým množstvím sacharidů a přiměřeným podílem bílkovin. Tento způsob stravování vyvolal stejný biochemický efekt jako hladovění – tvorbu ketolátek – ale umožnil pacientům jíst a fungovat běžně. Tak se zrodila ketogenní dieta, tehdy s poměrem tuků k ostatním živinám 4:1.
Od Wildera k praxi – první úspěchy
Prvními pacienty v Mayo Clinic byli děti s těžkými formami epilepsie. Wilder a jeho tým si brzy všimli, že u mnoha z nich došlo k výraznému poklesu počtu záchvatů, někdy i k jejich úplnému vymizení. Zároveň se zlepšila jejich koncentrace, spánek i nálada. Dieta se rychle rozšířila do dalších amerických nemocnic – mimo jiné díky Dr. Mynie Petermanovi, který ji systematizoval a popsal první přesné postupy. V roce 1925 už byla ketogenní dieta součástí oficiálních léčebných metod v dětské neurologii.
Ústup a návrat ketogenní diety
Ve 40. a 50. letech 20. století přichází éra antiepileptik – fenobarbital, fenytoin, později valproát. Ketogenní dieta postupně mizí z nemocnic, považuje se za zastaralou. Zůstává jen v několika specializovaných centrech, zejména na Johns Hopkins Hospital v Baltimoru.
V 90. letech ale přichází nečekaný zlom. Rodiče chlapce Charlieho Abrahama, který trpěl farmakorezistentní epilepsií, se po neúspěchu s léky obracejí na Johns Hopkins – a právě tam znovuobjevují Wilderovu metodu. Chlapec reaguje dramatickým zlepšením, příběh se dostává do médií a stává se impulsem k renesanci ketogenní diety v celém světě.
- Rok vzniku: 1921
- Autor: Dr. Russell M. Wilder (Mayo Clinic, USA)
- Původní myšlenka: napodobit stav hladovění pomocí výživy
- Cíl: snížit výskyt epileptických záchvatů u dětí
- Znovuobjevena: 90. léta 20. století – Johns Hopkins Hospital
KETO jako lifestyle
Léčebná ketogenní dieta ≠ módní „keto“ trend
